Jak už jste se mohli dozvědět v základních informacích, v Möienu funguje, narozdíl od světa lidí, Möienský lunární kalendář, jež se dělí na třináct stejně dlouhých měsíců (28 dní). Lunární kalendář je přesnější než solární, takže nedochází k vzniku "přestupného roku" - měsíce mají stále stejnou délku. Rok má 364 dní, jelikož planeta, na které se Möien nachází, obíhá hvězdu o něco málo menší než Slunce a stihne ji oběhnout o 24 hodin rychleji.
Měsíce mají taktéž i jiné názvy (v závorkách převedení na čas lidského světa):
Vločkovec (1.-28. ledna)
Chladen (29. ledna - 25. února)
Lilien (26. února - 25. března)
Bouřlivec (26. března - 22. dubna)
Loukovec (23. dubna - 20. května)
Slunec (21. května - 17. června)
Medovec (18. června - 15. července)
Žnec (16. července - 12. srpna)
Pavučen (13. srpna - 9. září)
Fučavec (10. září - 7. říjen)
Mlhavec (8. říjen - 4. listopad)
Temnor (5. listopad - 2. prosince)
Zatměnec (3. prosince - 30. prosince)
Svátky se liší podle náboženství, ale nejvýznamnějšími svátky, které uznávají všichni (včetně ateistů) jsou Slunovraty a Rovnodennost
Podle Möienského kalendáře tyto svátky připadají..
Jarní rovnodennost = 23. Lilenu
Letní slunovrat = 4. Medovce
Podzimní rovnodennost = 13. Fučavce
Zimní slunovrat = 19. Zatměnce
Náboženské svátky:
Quatro
Nemají žádné svátky, vyznávají pouze Slunovraty a Rovnodennost, ale mají určité tradice vázané k těmto svátkům)
Jarní rovnodennost (23. 3.)
Den zasvědcený bohyni Dairaen, vítání jara - tancovačky, průvody s maskami, přeskakování ohňů.., Quatraisté věří, že období jarní rovnodennosti je nejvhodnější doba k odchodům z domova či návratům zpátky. Rovnodennost slaví vítězství Dairaen (bohyně dne) nad nocí (- prodlužování dnů)
Letní slunovrat (4. 7.)
Den zasvědcený bohovi Ikaisarovi, slavnosti zábavy, alkoholu a údajně nejlepší doba, kdy by si dívky měly najít partnera. Děti věří, že přátelství navázaná v den slunovratu jsou pod Ikaisarovou ochranou a vydrží nejdýl. Slunovrat oslavuje Ikaisarovu porážku temnoty (- nejkratší noc v roce)
Podzimní rovnodennost (13. 10.)
Den zasvědcený bohyni Petraen, poslední příležitost užít si světla, před příchodem dlouhých zimních nocí (Petraen je bohyní noci), slavnosti jako poděkování Petraen za to, že chránila úrodu a jako prosba, aby ochraňovala jejich domovy v temné zimě. Dny okolo rovnodennosti jsou podle Quatra nejvhodnější doba pro uzavírání manželství.
Zimní slunovrat (19. 13.)
Den zasvědcený bohu Meisarovi, prosba o mírnou zimu a ochranu před smrtí. Jedná se o nejvhodnější dobu ukončit války, protože Meisar si nepřeje, aby spravedliví bojovníci, jež chrání, trpěli v mrazivé zimě. Také je to nejmagičtější den v roce, jehož moc je však využívána především v Zakázané magii.
Maat
Stejně jako mnoho bohů mají i mnoho svátků, taktéž vyzváných různě podle území, ale existuje 10 svátků hlavních bohů.
- Den Bastet (13. 3.) - oslavují se kočky, děkuje se za ochranu v zimě
- Den Amaterasu (28. 7.) - oslavuje se slunce a léto
- Den Hekaté (7. 9.) - oslavuje se magie a kouzla, okolo tohoto svátku se většinou lidé rozhodují v důležitých věcech
- Den Nemesis (10. 10.) - oslavuje se rovnováha, urovnávají se staré spory, loučí se s babím létem
- Den Freyi (23. 5.) - svátky plodnosti, lásky a zábavy, sváteční průvody a tancovačky
- Den Bese (24. 8.) - okolo dožínek, děkuje se Besovi za to, že na ně v uplynulém roce dohlížel
- Den Raidona (3. 4.) - oslavuje se začátek jara, prosí se Raidona, aby svými blesky smetl nepřátele
- Den Háda (4. 13.) - prosby Háda o to, aby brzy ukončil zimu a neodváděl mnoho lidí do své říše
- Den Vulcana (9. 6.) - svátky ohně, průvod s pochodněmi, přeskakování ohňů, upalování figury Nemoci, řemeslnické trhy
- Den Odina (6. 1.) - svátky vědění, vypráví se příběhy, čtou se staré knihy a medituje se
Elfské náboženství
Elfové kromě rovnodennosti a slunovratu uznávají pouze jediný svátek - svátek Matky Přírody.
Svátek Matky Přírody (28.8.)
Svátek se v tento den slaví proto, protože na konec Žence se datuje vznik Möienu, tudíž i elfů a podle elfů i Matky Přírody - je to v podstatě něco jako její narozeniny. Elfové se schází a společně rozjímají, debatují o různých filozofických otázkách a snaží se navázat kontakt s dryádami a dalšími lesními tvory.
Cesťané
Cesta nemá žádné svátky, pouze rovnodennost a slunovrat, pro které (narozdíl od třeba Quatra) nemají žádné specifické tradice.
Ztracené náboženství
Ztracené náboženství uznává jeden svátek pro každého boha.
Svátek Matky (23.3.)
Slaví se v den jarní rovnodennosti, oslavuje se prodlužování dní a většinou se schází rodiny doma, hrají hry a povídají si
Svátek Otce (13.10.)
Slaví se v den podzimní rovnodennosti, loučí se s dlouhými dny, schovává se úroda, zahání se stáda a večer se schází celá vesnice u velkého ohně
Svátek Stařeny (19.13.)
Slaví se v den zimního slunovratu, oslavuje se měsíc a moudrost, chodí se za vědmami pro rady do budoucnosti
Svátek Tanečnice (4.7.)
Slaví se v den letního slunovratu, oslavuje se mládí, tanec a zábava, velké průvody v maskách, soutěže a turnaje, tancovačky..
Svátek Kováře (9.1.)
Oslavuje se Kovářova vynalézavost, dělají se soutěže v sestrojování nových nástrojů, na náměstí se prodávají řemelnické výrobky..
Svátek Bojovníka (1.11.)
Pořádají se souboje a turnaje, oslavují se vojáci, všude se prodávají malé zbraně nebo amulety ve tvaru dýk aj.
Svátek Cizince (28. 2.)
Nejlepší doba pro opuštění domova, při Cizincově svátku si staví obchodníci stánky na náměstích a předhání se v tom, kdo prodá více či se poutníci zastavují ve vesnicích, aby povyprávěli o svých cestách
Žádné komentáře:
Okomentovat